Pardubický kraj – skvělé místo pro život

Erbovní znak kraje přesně vystihuje, jaký náš kraj je. Prvnímu ze čtyř polí vévodí stříbrná hradební zeď symbolizující historické kořeny kraje. Otevřená klenutá brána se zlatým glóbem značí vstřícnost kraje vůči okolnímu světu a modrý podklad znázorňuje množství vod našeho krásného Polabí. Do štítu brány je vtesaná i malá lyra – symbol hudby, tradice a zdejších hudebních skladatelů. Český lev a moravská orlice odkazují na rozlohu pardubického regionu na historickém území Čech i Moravy. Čtveřici poté uzavírá symbol pardubického stříbrného koně, který připomíná nezdolnost a obětavost místních obyvatel.

V našem kraji se nachází množství významných památek i přírodních krás, které nabízejí vyžití v každé roční době. Množství starobylých měst a vesniček s pestrou historií, včetně hradů a zámků, v propojení s pohořími, řekami, rybníky a lesy, na které navazují nově budované cyklostezky, aquaparky, lanové parky a centra pro relaxaci i sportovce, lyžaře či turisty, dělají z Pardubického kraje ideální místo pro dovolenou a volnočasové aktivity.

deálním místem pro život však není jen to, které nabízí dobré volnočasové vyžití. K běžnému životu všichni potřebujeme dostupnou zdravotní péči, školy a školky, odpovídající zaměstnání a plnohodnotnou infrastrukturu. A přestože je náš kraj v poměrně slušné kondici, rozhodně ne v každé obci nalezneme vše, co by tamní obyvatelé potřebovali. Slabiny nacházíme v dopravní obslužnosti vzdálenějších obcí. Staré neopravené, nebo dokonce chybějící silnice a obchvaty velkých měst, nezaměstnanost v některých oblastech regionu, nedostačující kapacity školek a nevyhovující stav středního školství, chybějící praktičtí a zubní lékaři v malých obcích a vesnicích, malé kapacity domovů pro seniory, to všechno jsou ožehavé problémy, kterými je nutné se zabývat, nikoli je pouze komentovat, či před nimi dokonce zavírat oči. Znepokojující je například i fakt, že stále existuje ještě mnoho obcí bez kanalizací nebo to, že našemu kraji patří předposlední příčka v bezpečnosti na silnicích, neboť počet nehod v našem kraji je dle statistik doslova alarmující.

Každý jednotlivý bod je zásadní pro mnoho občanů a některé z nich půjdou vyřešit relativně rychle, ale projekty, jako vybudování obchvatu nebo nové silnice nejsou jednoduchá věc, a jak všichni víme, je to běh na dlouhou trať. Jak říká náš lídr a kandidát na hejtmana Jan Řehounek: „Vždy jsem měl na dlouhých tratích dobrou výdrž. I proto věřím, že když se do toho společně opřeme, můžeme mnoho projektů zrychlit nebo jim aktivně napomoci k rozjezdu a dokončení. Vždyť o vybudování letištního terminálu se Pardubice s Pardubickým krajem domlouvaly a přetahovaly také spoustu let. Po téměř dvou letech plánování, vyjednávání a řešení projektů a záležitostí s ním spojených se nám konečně s kolegy z pardubického magistrátu povedlo dokomunikovat podmínky tohoto nejen pro Pardubice významného projektu a terminál se v červnu 2016 začal stavět.“  A když se nám povedl realizovat tento projekt, povedou se zcela jistě i další, tolik potřebné pro celý Pardubický kraj. Člověk se nesmí bát začínat malými krůčky, aby pak mohl přejít k těm mílovým.

Věříme v týmovou práci, logické uvažování a také zapojení „selského rozumu“. Způsob, jakým bychom chtěli  postupovat a realizovat naše vize, si můžete přečíst v záložce Program nebo můžete přijít s námi podiskutovat v rámci našich výjezdů do kraje.

10 zajímavostí našeho kraje

Víte, která hora je v našem kraji nejvyšší? Nebo kde je naopak naše nejnižší místo? Která řeka je nejdelší nebo která sjezdovka nejprudší? Máme pro vás deset takových zajímavostí:

• Nejvyšší bod: Králický Sněžník, 1423 m n.m.
• Nejnižší bod: Labe u Kojic, na západní hranici kraje, 200 m n.m.
• Největší město: Pardubice, 89 638 obyvatel
• Nejdelší řeka: Chrudimka, 106 km
• Největší vodní plocha: Sečská přehrada, 220 ha
• Největší chráněné území: Přírodní rezervace Maštale, 1088,56 ha
• Nejprudší sjezdovka: areál pod Sviní horou u města Králíky
• Nejstarší hřebčín: Kladruby nad Labem, r. 1552
• Nejtěžší a nejstarší dostih: Velká pardubická steeplechase, r. 1874
• Nejvyšší komín: Chvaletická elektrárna, 300 m